Metody kritického myšlení povzbuzují vlastní myšlení dítěte a vedou k aktivnímu učení. Lze je dobře využít i při doučování. Opírají se o logickou posloupnost a strukturu. Ta je základem pro snazší zapamatování. Děti se učí vycházet z informací, které již znají, a dávat je do kontextu. Učení probíhá ve třech fázích E-U-R (Evokace – Uvědomění si významu – Reflexe).
Pro efektivní učení je důležité zachovávat posloupnost jednotlivých fází.
Evokace
Ve fázi evokace vedeme děti k tomu, aby si vybavily informace, které o probíraném tématu již vědí. Vytváříme tak určitou kostru (strukturu), na kterou můžeme nabalovat další informace.
(Vhodné metody: brainstorming, myšlenková mapa)
Uvědomění si významu
V průběhu této fáze se děti seznamují s novými informacemi prostřednictvím čteného textu, filmu, pokusu.
Reflexe
Fáze reflexe pomáhá dětem třídit, analyzovat a upevnit nové poznatky.
(Vhodné metody: pětilístek, myšlenková mapa)
JAK NA TO V PRAXI
- Děti se snaží vymyslet co nejvíce informací k tématu – fáze evokace.
Brainstorming / Co vím nebo si myslím, že vím o…
Příklad brainstormingu na téma Kočka:
Má drápky / Savec / Domácí zvíře / Hezká holka / Má výborný zrak, sluch i čich / Má fousky / Kočičí hlavy / Má blechy / Měkké tlapky / Je mrštná / Jméno spolužáka / Má krátký krk a středně dlouhý ocas / Mláďata jsou koťata / Kočky uctívali v Egyptě / Je to šelma / Přede
V této fázi nehodnotíme pravdivost tvrzení. Všechny výroky zapisujeme. Teprve po ukončení odstraníme to, co je nevhodné.
- Ze zbývajících napsaných výrazů a myšlenek můžeme následně formulovat odpověď. Jednotlivé body si také můžeme ověřovat z různých zdrojů např. učebnice, encyklopedie, krátkého filmu, internetu – fáze uvědomění si významu.
Postupně označíme ta tvrzení, která se nám potvrdila jako pravdivá. Tato metoda je vhodná pro skupinovou práci, můžeme ji však využít i při individuálním doučování. Pokud se nepodaří zapojit sourozence nebo další členy rodiny, pomozte dítěti svými nápady.
- Pro shrnutí a upevnění informací můžete na závěr použít metodu Pětilístek nebo myšlenkovou mapu – fáze reflexe.
Pětilístek
Metoda pomáhá shrnout podstatné informace do výrazů, které dané téma vystihují. Může nám posloužit při probírání tématu, o kterém dítě již něco ví, nebo při závěrečném shrnutí informací. Lze ji využít jak při práci s prvňáčky, tak při doučování starších dětí. Věku dětí ovšem přizpůsobujeme zadání.
U prvňáčka nahradíme pokyn: „Na druhý řádek vypiš dvě přídavná jména, která téma vystihují.“ např. větou „Jaká je Země (kočka, les)? / Jaké dvě vlastnosti ji nejvíc vystihují?“
Pětilístek můžeme využít téměř v každém předmětu. Ideální je pro procvičení látky prvouky, vlastivědy, zeměpisu, dějepisu a přírodopisu.
Popis metody:
1) První řádka vystihuje námět / téma (obvykle se jedná o podstatné jméno).
2) Druhá řádka popisuje dvě podstatné vlastnosti námětu (dvě přídavná jména).
3) Třetí řádka vystihuje co „námět“ dělá nebo co se s ním děje (tři slovesa).
4) Čtvrtá řádka je věta o čtyřech slovech. Sloveso může chybět.
5) Poslední řádka je nejčastěji jednoslovné synonymum, které rekapituluje podstatu námětu.
Další příklady schémat užití pětilístku:
1) Kočka
2) Mrštná – domácí
3) Přede – saje mléko – drápe
4) Mláďata kočky jsou koťata.
5) Šelma
1) Žaludek
2) Hladký – složený ze 3 částí
3) Tráví – vstřebává – mění tvar
4) Peristaltika je pohyb žaludku.
5) Orgán
1) Les
2) Listnatý – jehličnatý
3) Živí – čistí – voní
4) Les je domovem zvířat.
5) Domov
1) Karel IV.
2) Moudrý – vzdělaný
3) Založil univerzitu – budoval – byl císařem
4) Karel IV. měl čtyři manželky.
5) Otec Vlasti
Myšlenková mapa
Myšlenková mapa je metodou, která slouží pro přehledné zaznamenávání informací. Rozvíjí jedno dané téma. Pomáhá systematizovat a třídit informace. Při jejím vytváření můžeme používat klíčová slova, obrázky a symboly. Centrální téma napíšeme doprostřed papíru, od něj odvíjíme jednotlivé významové větve. Děti nejprve mohou kolem tématu zapsat všechny informace, které je napadnou, a následně spojit podle vzájemných souvislostí. Neváhejte podpořit děti, aby si mapu vybarvily nebo přidaly obrázky.
Příklad myšlenkové mapy – Karel Čapek
TVORBA
Karel Čapek – novinář
Národní listy
Lidové noviny
Karel Čapek – spisovatel
Válka s mloky
Krakatit
Trapné povídky
Továrna na absolutno
Povídky z jedné a druhé kapsy
Karel Čapek – dramatik
Matka
Bílá nemoc
Ze života hmyzu
Věc Makropulos
RUR —) robot
DALŠÍ ČINNOSTI
Filosof
Fotograf
Překladatel
RODINA:
Oženil se se spisovatelkou Olgou Scheinpflugovou
Bratr Josef Čapek —) společná tvorba
Text byl převzat z publikace Člověka v tísni Dobrovolníkův průvodce doučováním v rodinách.
