• Neznámkujte dítě, i když vás do toho bude tlačit. Domluvte se s dítětem, jaké ohodnocení by mu dělalo radost (razítko, smajlík, pochvala,…).
• Při hodnocení berte v potaz možnosti dítěte a snahu, kterou vynaložilo, i když nebyl výsledek optimální.
• Záporné hodnocení volte uváženě, vyhraďte ho pro situace, kdy se dítě nesnažilo.
• Další formou hodnocení, kterou můžete na doučování použít, je sebehodnocení, kdy děti samotné popíší, jaký mají ze sebe pocit, jak se cítili, co se jim podařilo a co se jim během doučování naopak nevedlo.
• Můžete využít i tzv. projektivní metody, které pracují s emočními kartami, na kterých jsou vyobrazeny různé situace (veselé, spokojené, smutné, rozčílené, nervózní), ke kterým dítě přirovnává svůj aktuální pocit.
Mohlo by Vás také zajímat:
Chyba jako komunikační handicap
Sociokulturní znevýhodnění a možné následky
Romský etnolekt češtiny a jak s ním pracovat
Doporučení při doučování českého jazyka
Praktické tipy a příklady cvičení (ČJ)
Text byl převzat z publikace Člověka v tísni Dobrovolníkův průvodce doučováním v rodinách.
